SPODNĚ KVAŠENÁ PIVA
Typické české pivo je spodně kvašený ležák plzeňského typu. Spodně kvašená piva dnes představují významnou většinu na světovém trhu, a to jak množstvím značek, tak celkovým výstavem. Zatímco u nás je slovo „ležák“ hlavně označením určité síly piva (od 11% do 12,9% extraktu původní mladiny), v ostatním světě slovo LAGER označuje především způsob kvašení. Označení PILS, PILSNER nebo PILSENER naznačuje, že se jedná o pivo navazující na tradici více chmeleného piva plzeňského typu, které se začalo průmyslově vařit v Plzni v r. 1842 a proslavilo se po celém světě. Tradice spodně kvašených piv však vychází i z jiných oblastí, například z Německa, a to zejména z Mnichova. Do kategorie spodně kvašených piv patří i další typy piv, například trochu silnější, historicky většinou zjara vařené pivo MÄRZEN, nebo silné tmavé pivo BOCK či ještě silnější DOPPELBOCK. Můžeme se setkat i s označením SPEZIALBIER nebo STARKBIER, svoji kategorii představuje i VÍDEŇSKÝ LEŽÁK čili WIENER LAGER, tmavá piva bývají v Německu také označena SCHWARZBIER. Zvláštní kategorii představuje spodně kvašené „parní pivo“ neboli STEAMBEER, které se vyvinulo na západním pobřeží USA (pozor, nezaměňovat s pivem DAMPFBIER v Německu, které je vlastně svrchně kvašený ALE).ALE, PORTER, STOUT, IPA, APA, BELGIAN ALE, etc.
Pivo typu ALE se vaří na britských ostrovech od raného středověku. Po dlouhou historickou dobu se vařilo s přídavkem bylinné směsi zvané "GRUIT" namísto chmele, který se začal v Británii používat až někdy v 17. století. ALE má různé podoby, např. BROWN ALE, PALE ALE a BITTER, z nichž některé považují angličtí pivaři za samostatný typ. Mimořádně silné a hořké pivo INDIA PALE ALE se začalo vařit v 19. století; bylo schopné zdlouhavého lodního transportu do britských kolonií, tedy zejména do Indie. ALE se vaří v místních variantách po celém světě. V Německu se vyskytuje pod různým místním označením, jako např. DAMPFBIER, KÖLSCH, DORTMUNDER ALE nebo ALTBIER. Silný BELGICKÝ ALE už je natolik specifický, že je rovněž považován za samostatnou kategorii a dělí se dále také podle barvy (např. RED ALE, AMBER ALE) a podle stupňovitosti (DOUBLE, TRIPLE). Silné tmavé pivo PORTER se začalo vařit v Londýně a okolí kolem roku 1700 a rychle se rozšířilo do dalších zemích. V 19. století se hodně vařilo zejména v Pobaltí, ovšem ve spodně kvašené verzi. Mimořádně silný porter (porter "extra stout“) se později začal vařit v Irsku, kde se postupně vyvinul v samostatný typ STOUT, charakteristický především použitím značného podílu praženého sladu.WEISSBIER, WIT, WHITE, WEIZEN, WHEAT
Patrně nejstarší typ svrchně kvašeného piva kontinentální Evropy. Všechny verze názvu tohoto typu piva poukazují buďto na obvykle světlejší barvu nebo na použití významného podílu pšeničného sladu. Navzdory označení "bílé pivo" se toto pivo ale vyskytuje také v tmavé verzi DUNKELWEIZEN, s dodatečným přídavkem kvasnic HEFEWEIZEN nebo naopak filtrované KRISTAL, a jako tmavší silné pivo s vyšším obsahem alkoholu WEIZENBOCK. Pivo tohoto typu bylo historicky nejběžnějším typem piva i v českých zemích a bylo předstiženo až na konci 19. století pivem plzeňským.
LAMBIC
LAMBIC je typem piva, které se vyrábí na nevelkém území Pajotennland na jihozápad od Bruselu. Jde o pivo, které kvasí spontánním, přírodním způsobem, tedy bez použití kulturních pivovarských kvasinek. Konzervativním konzumentům běžnějších typů piva se LAMBIC zdá na první dojem výrazně nakyslý. Mladé lambické pivo se zpravidla mísí se starším a nechává se znovu kvasit v láhvích. Tak vzniká pivo GUEUZE. Přidá-li se na druhé kvašení ovocný podíl, vznikají piva s ovocnou chutí. Nejoblíbenější je zřejmě KRIEK (třešňové) a FRAMBOISE (malinové), ale najde se i mnoho dalších chutí. Pivo LAMBIC, zpravidla s nepříliš vysokým obsahem alkoholu, je sice typickou belgickou specialitou, ale z Belgie se jej více vyveze, než spotřebuje na domácím trhu.TRAPPIST, ABBEY
Mnišský řád Trappistů vznikl koncem 17. století z řádu původně cisterciáckého. První trappistický klášter byl založen v La Trappe, kde již tehdy – tak jako v mnoha klášterech po celé Evropě – existoval pivovar. Pravých trappistických pivovarů je dnes pouze sedm: Achel, Westvleteren, Orval, Rochefort, Chimay a Westmalle v Belgii, a La Trappe (Koningshoeven) v Nizozemí. TRAPPISTICKÁ PIVA jsou dosti různá, silná, svrchně kvašená piva, která do jedné skupiny spojují spíše přísná religiózní a ekonomická pravidla, za jakých vznikají: mohou být uvařena výhradně trappistickými mnichy ve zdech kláštera, a jejich prodej má sloužit pouze ekonomické soběstačnosti kláštera, nikoli finančnímu profitu za každou cenu. Výstav trappistických pivovarů se proto většinou nezvyšuje, i když poptávka výrazně roste. Některá piva, např. z kláštera Westvleteren, jsou širší veřejnosti prakticky nedostupná.Věhlasu trappistických piv se v minulosti snažili zneužít i další pivovarníci a pokoušeli se označení "trappist" jakýmkoli způsobem dostat do názvu nebo specifikace na etiketě. To vedlo k mnoha vleklým soudním sporům, jež však byly všechny rozhodnuty ve prospěch trappistických klášterů. Dnes bychom proto na plagiát trappistického piva neměli narazit tak snadno.
V Belgii se v dalších klášterech, pod klášterním dohledem nebo ve stylu klášterních piv, vaří celá řada dalších podobných, zpravidla velmi silných piv, která se zahrnují pod společné označení ABBEY.
CIDER - SPOLEČNÍK DOBRÉHO PIVA
CIDER je mírně až dosti alkoholický (až 8% alc.) nápoj z jablečného moštu, velice oblíbený zejména v Anglii a Francii, které se přou, kde vlastně tento nápoj vznikl, ale je populární i v mnoha dalších zemích. Někde se pěstují jablečné odrůdy určené výhradně na výrobu CIDERU. V každé zemi má CIDER své chuťové a technologické varianty. Je obvyklé jej dochucovat přídavkem i jiných druhů ovoce, zejména lesních plodů. Pití CIDERU je v mnoha zemích součástí pivní kultury – například v Irsku v pubu vždy najdete alespoň jeden čepovaný cider, další druhy jsou v plechovkách nebo lahvích.
Zdroj: http://www.pivovarskyklub.com/
Žádné komentáře:
Okomentovat